úterý 31. prosince 2019

Andělíček a čert z těstovin

 To mě zase takhle  před Vánoci začaly nenechavě brnět prsty. Potřebovala jsem se do něčeho tvořivého pustit, určitě to také znáte... Práce fůra, doma spoustu nedodělků, ale člověku to prostě nedá :-) Rozhodla jsem se udělat andělíčka z těstovin a když už jsem měla práci rozdělanou, udělala jsem mu rovnou  i čertovského kamaráda..




Potřebuji:

Hlavním materiálem jsou těstoviny nejrůznějších tvarů a druhů: (andělíček - kolínka, mašličky a Penne), ( čertík - Penne, mašličky, malá a velká kolínka a vrtule). Na hlavičku malé polystyrenové kuličky nebo malé baňky na drátku. Temperové barvy - bílá a černá, tavící pistole, špejle nebo párátka, lihová fixa černá a dále už dle vlastní fantazie - pírka, stuhy, kousky látky,´třpitky, štětce, nůžky... a provázek na zavěšení.


Postup není složitý, nejprve slepíme tavící pistolí k sobě dvě Penne, tím nám vznikne tělo postavičky. Následně u andělíčka hrot vtlačíme do polystyrenové kuličky a přilepíme pistolí. Z doku přilepíme kolínka jako ruce a ze zadu přilepíme mašličku jako křídla. Pokud chceme použijeme peříčka. Potom celou postavičku nabarvíme rozředěnou temperovou barvou, aby nám pěkně zatekla do prohlubní v těstovině, ale ne moc, aby dost kryla. Postavičce domalujeme obličej, přidáme flétničku nebo dozdobíme třpytkami. Nakonec přiděláme poutko na zavěšení.

 












U čertíků postupujeme obdobně. Opět slepíme dvě Penne jako tělíčko, ale jelikož zde jsem používala místo hlavičky baňku, přilepíme ji na vrchol tavicí pistolí a její drátek protáhneme vnitřkem jedné těstoviny dolů k nohám figurky, kde ji zahneme jako ocas nahoru. Na tělíčko pak dolepíme ruce, do kterých můžeme přidal metlu z jedné Penne a půlky mašličky. Na hlavu postavičky přilepíme malá kolínka nebo půlku vrtule jako rohy. Vrtuli použijeme i na ocas a to tak, že jím omotáme drátek. Následně celou postavičku nabarvíme rozředěnou černou temperou barvou a dozdobíme pláštíkem, nakonec přilepíme poutko.



Zdobit můžete dle vlastní fantazie, tvořivosti se meze nekladou, bavit to bude i děti :-)










pondělí 30. prosince 2019

Zázvor doma pěstovaný



Mám ráda rostlinky a vždy mě lákalo vyzkoušet doma vypěstovat hlavně ty exotické. Co takhle mít doma vlastní zázvor, který si můžu uříznout vždy když potřebuji.. to by bylo něco:-) Tak jdeme na to :-)



Potřebuji:

 Kořen zázvoru, nádobu s vodou, hlínu s květináčem a trpělivost :-).




 Návodů na to, jak si doma vypěstovat zázvor je plný internet. Proto jsem si řekla, že to nic nebude a pustila se do toho i já. 




Jednou z velmi důležitých věcí je správně vybrat kořen zázvoru, který je v hodný k zasazení. Vyberte ten, který vypadá zdravě a má na sobě hodně oddenků, které nejsou poškozené.

 Kořen vložte asi na 12 h do nádoby s vodou, namočení pomůže kořenu nasát tekutiny a také se z něj vyplaví látky, které bránící růstu. Ty se používají, aby se kořen v prodejně neklíčil.. což my právě potřebujeme :-))) 

Po namočení kořen vložíme do květináče a zasypeme hlínou, lepší je mělčí květináč, protože kořen roste do šířky. Já jsem ho zahrabala tak 2-3 cm, abych mohla odhrnovat hlínu a chodit zkoumat jestli už klíčí :-))))
 Dočkala jsem se tak to 14 dní, kdy z hlíny vykoukl tenký stvol, který se velmi rychle začal hnát nahoru a zdobit se lístky, které po promnutí mezi prsty krásně zázvorově voní. 

Zatím mám zázvor na teplém místě u okna, středně ho zalévám a těším se na sklizeň:-) Až budu přesazovat, nebo sklízet určitě zas napíšu :-)  viz:  Zázvor 2
 





čtvrtek 12. prosince 2019

Rozsvícený pomeranč

 
Vánoce se kvapem blíží a s nimi i dlouhé tmavé večery. Mám tu  inspiraci pro ty, kteří si chtějí zpříjemnit podvečer pohledem na plamének plápolající svíčky a nevadí jim u toho slupnout nějaký ten pomeranč.-)






Potřebuji :

Jeden symetrický pomeranč, nůž, lžičku, propisku, skalpel, svíčku, sirky a na ozdobu koření - třeba hřebíček.



 Postup je velmi jednoduchý, ale musíme si při něm dát pozor na několik záludností:-) 

Začneme tím, že vezmeme pomeranč, odřízneme mu spodní asi 1/4 a vydlabeme ho. Zde je první záludnost, nesmíme odřezávat stranu, ke které je přirostlá stopka, ale tu druhou - spodní. Při prvním pokusu jsem na strany nehleděla a při vydlabávání pomeranče se spodní strana, kde je kůra vrostlá dovnitř plodu trhala.

Po uříznutí spodní 1/4, kterou opatrně vydlabeme od dužiny do ní uděláme asi 2-3 cm otvor.

Potom si propiskou na kůru pomeranče naznačíme ornamenty, které chceme vyřezávat, nezapomeňte na jeden větší otvor, kterým budete dovnitř vkládat svíčku, pokud ji nebudete dávat vrchem. K vyřezávání je nejvhodnější skalpel, nebo velmi ostrý nůž. Potom svícen dozdobí hřebíčkem, který se lehce vpíchne do kůry pomeranče. Vloží se svíčka a je téměř hotovo:-)

Upozorňuji na druhou záludnost, při prvním zapálení kontrolujte, zda plamen odchází kolmo vyřízlým otvorem. Pokud ne, otvor upravte, aby vám kůra plamínkem nechytla, samozřejmě od svícnu neodcházejte a nezapomeňte jej zhasnout.
Odměnou vám bude příjemná vůně pomeranče a pohled na blikající plamínek, který Vám tu pravou atmosféru jistě navodí. Svícen tak do dvou dnů seschne, potom již jeho použití nedoporučuji pro větší riziko vzplanutí.

Nic Vám ale nebrání udělat si nový.. krásné Vánoce:-)














středa 27. listopadu 2019

Mrkev na divoko


Mrkev je jednoduché, dobré a snadno stravitelné jídlo. Má v sobě hodně živin a je vážně levná. Pokud si jí umíte dobře připravit určitě si na ní pochutnáte .-) Tak hurá do toho..



Potřebuji : 

1kg mrkve, tymián, olivový olej dvě lžíce, máslo - plátek asi 1cm široký, sůl, a celozrnnou mouku na zaprášení.. to je vše.









Postup je také velmi jednoduchý.
Začneme tím, že oškrabeme mrkev, umyjeme jí a nastrouháme na jemno. Potom ve větším hrnci rozpustíme cca 1cm plátek másla a dvě lžíce olivového oleje. Do horkého másla nasypeme mrkev  promícháme a podlijeme asi 0,5 l vody a dusíme do měkka.

 Před dokončením přidáme tymián a sůl podle chuti. Pokud se nám zdá mrkev příliš řídká, zaprášíme moukou, ale nemusíme. Ještě chvilku necháme probublat a hotovo... podáváme s bramborem.








pondělí 11. listopadu 2019

Rajčatová bonsai


 Tento příspěvek věnuji balkónovým rajčatům. Každý rok jsem zasazovala sazenice rajčat s vidinou velké sklizně. Letos jsem se však rajčat a dalších plodin pěstovaných v truhlících na balkóně musela vzdát, protože máme doma batolátko, které by v nestřeženém okamžiku truhlík pěkně zkypřilo .-)) Pěstování rajčat jsem se však nechtěla vzdát úplně a tak jsem je letos pojala jako čistě dekorativní. 


















Potřebuji :

Sazenice balkónových rajčat, menší květináč s pod táckem nebo keramický obal na něj, hlína a trpělivost :-)

Semínko rajčete jsem vysadila do menšího květináče v průměru asi 12 cm a netrpělivě jsem čekala. Moje snaha byla korunovaná radostí z drobných malých rajčátek, které ne jen že krásně vypadají, ale dají se i jíst. Sazeničku jsem vysadila asi v květnu a od té doby mi dělá radost, obsypala se malými rajčátky a nyní v listopadu si na nich pochutnává celá rodina. Je pravda, že se jich člověk nepřejí.



Háčkované šály


Už je to několik let, co jsem objevila tento návod na háčkované šály. Propadla jsem mu natolik, že jsem pak šálou k vánocům potrestala koho jen šlo :-))) Návod jsem našla na stránkách Drops Design, které pro mě, pokud se u nich mohu chvíli zastavit, byly velmi milým překvapením. Je zde nepřeberné množství návodů na pletení
a háčkování moc pěkně popsaných ke stažení zdarma. Tady přikládám odkaz na jejich domovskou stránku
https://www.garnstudio.com/home.php?cid=24 
Návod z těchto stránek rozhodně nebude poslední, o kterém budu psát, již teď jich mám několik rozdělaných :-))) 



Potřebuji: 

 Já jsem na rozdíl od návodu na stránkách Dropsu použila k háčkování přízi Dolphin Baby ve všemožných odstínech, které jsem jen sehnala. Háčkovala jsem háčkem č. 5 mm a kromě nůžek na stříhání už nepotřebujete nic..



Tak a jak na to:-)  Tento návod je geniálně jednoduchý a krásně se háčkuje. Zkoušela jsem háčkovat šály pro dospělé i pro děti. Zde přikládám pro srovnání obě vedle sebe :-)

  



  Šála pro dospělé se začíná háčkovat tak, že uděláme 200 řetízkových ok, která spojíme do kruhu. Následně uháčkujeme 4 řadová očka, aby jsem se dostaly do výšky druhé řady a potom střídáme dlouhé sloupky a řadová oka, až uděláme druhou řadu.

Celkem 100 dlouhých sloupků a 100 řadových ok, vyměníme barvu a stejným způsobem pokračujeme dál. Já jsem dělala u šály pro dospělé 8 až deset řad (10 řad - 19 cm šířka šály).Vždy záleží, jak moc při práci utahujete. Délka hotové šály je 101 cm.
Zde přikládám odkaz na návod z Dropsu   https://www.garnstudio.com/pattern.php?id=5659&cid=24
Dětskou šálu začínáme na 120 řadových očích a postupujeme stejně jako u šály pro dospělé. U této šály jsem dělala jen pět řad, takže šála má po uháčkování šířku asi 8 cm a délku 58 cm.

Šála se dá nosit namotaná na dvakrát nebo třikrát, jak je vyfoceno na předchozích obrázcích. Tak Vám přeju, ať se šála hezky háčkuje a ještě lépe nosí.


neděle 3. listopadu 2019

Háčkovaná spona do vlasů



 Jak už jsem psala, háčkování je mojí velkou vášní. Tentokrát vám ukážu postup, jak si vyrobit háčkovanou sponu do vlasů. Nemusíte se toho bát, nic to není :-) Pro ukázku jsem opět háčkovala dvě varianty, jednu se 4 řadami okvětních plátků a druhou s 5 řadami.


Potřebuji:

Háček 1,4 mm, háčkovací přízi Kordonet různé odstíny ( já jsem volila odstíny růžovo-fialové a oranžové), dále sponu do vlasů v obou případech dlouhou 5cm, jehlu a korálek na ozdobení.


















 Postup je následující:
   Nejprve si uháčkujeme buď kouzelnou smyčku se dvanácti krátkými sloupky (dále KS), nebo 12 řadových ok do kruhu spojených pevným okem, které obháčkujeme 12 KS.
   Ve druhém kroku uháčkujeme do každého dlouhého sloupku (dále DS) po dvou DS, takže máme celkem 24 DS.
 Následné do každého třetího DS uháčkujeme 6 DS, které vždy na začátku a konci přichytíme pevným okem, tím nám vznikne 8 vějířů. Tak se nám vytvoří první v tomto případě jahodově červená řada květu.
       Teď změníme barvu a do před poslední řady z rubové strany uháčkujeme DS. Postupujeme tak, že do každého čtvrtého DS uháčkujeme po dvou DS ostatní DS jsou po jednom, tím se nám objem řady zvedne na 30 DS.
     Následně uháčkujeme řadu s vějířky, stejným postupem, jako předešlou, tentokrát bude 10 vějířků.
          Opět vyměníme barvu a stejným postupem s přidáváním sloupků pokračujeme, dokud květ není hotov. Nedoporučuji více než 4 vnější řady, protože pak už je květ příliš veliký a vlní se.
        Květ máme hotov a čeká nás uháčkovat prostřední okvětní plátky. Postupujeme tak, že zhruba do základních dvanácti řadových ok háčkujeme DS. Vždy tak, že jedno řadové oko vynecháme a do druhého uháčkujeme 3DS, které do následujícího řadového oka přichytneme pevným okem, tento postup opakujeme dokud nemáme 6 vějířků vnitřních. Jde to celkem obtížně a vyžaduje to už zručnost.
       Háčkovaný květ dokončíme všitím korálku a přišitím spony do vlasů na rubovou stranu.
Tak ať se Vám hezky nosí :-))

úterý 29. října 2019

Rychlý chleba se záparou

Tenhle recept mám moc ráda, je jednoduchý, takže ho zvládne opravdu každý. Trvalo mi skoro 2 roky, než jsem se k němu, metodou pokus omyl, dopracovala. Nejprve jsem se pokoušela o chleby z žitného kvásku, ale neustálé hlídání a přikrmování kvásku, které několikrát skončilo jeho nenávratným skonem, mě nakonec odradily. Tento recept používá sušené droždí.





Potřebuji
 
Zápara: 25 g slunečnicových semínek, 25glněného semínka, 25g pohankové lámanky, horká voda a špetka soli.

Těsto : 1 pytlík sušeného droždí, 1 hrnek hladké mouky, 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek celozrnné mouky, 2 lžíce octa, 2 hrnky vlažné vody, 1 lžíce soli, 1 lžíce kmínu,( hrnek mouky počítám cca 150g).

Čas: Zápara 12h předem namíchat, 10 min na zamíchání ingrediencí, 2-3h kyne, 1h pečení, nekonečně dlouho chladne :-)



Nejprve si připravíme záparu a to tak že semínka smícháme, zalijeme horkou vodou ( nejlépe do uzavíratelné nádoby, typu termohrnek), přidáme špetku soli a necháme změknout. Ideální doba měknutí je 12 hodin, ale když chvátám, tak nechám jen 4h:-) Když chvátám moc, tak záparu nedělám, ale s ní je to mnohem vláčnější.

Následně ve větší míse smíchám těsto na chleba a to tak, že prvně přidáváme suché ingredience, promícháme je spolu, potom přidám ve studené vodě propláchnutou záparu a nakonec přidám vlažnou vodu a ocet. Fígl je v tom, že zápara je z termohrnu většinou ještě vlažná a pokud přidáte i teplejší vodu ( aby vás na ruce hřála, ne pálila), urychlíme tak dobu kynutí chleba. Důležité je na začátku těsto dobře promíchat, pak už ho necháme jen kynout, nemusíte ho však nijak hníst, překládat ani opakovaně propracovávat.




 Po zpracování je těsto lepkavé. Chleba považuji za nakynutý po té, co  zvětší svůj objem aspoň o polovinu, což díky teplejší vodě je asi 2-3h.


A jdeme do finále:-) troubu rozehřeji na 230 C, a dám do ní pekáč s víkem, aby se rozehřál. Po nahřátí do pekáčku nasypu trochu mouky, aby se chleba nepřilepil, a následně všechno těsto naleji do pekáče. Peču prvních 30 minut na 230c zakryté, potom 30 min na 180 C odkryté. Celková doba pečení je jedna hodina, pokud zapomenete teplotu stáhnout, chleba bude víc do hněda.



 Tak a hotovo... a teď přichází kámen úrazu chleba by se měl nechat po vytažení z trouby nechat vychladnout, protože pokud se nakrojí dřív,  trošku se srazí.... no, ale kdo to má vydržet :-) Nedočkavé upozorňuji, že mít doma zásobu Espumizanu potom není na závadu .-)






Plevel v květináči I



Miluji květiny, mám jich plné parapety, ale musím říct, že nejsem vzorná zahradnice:-) Často se mi stává, že květináče přeliji tak, že v nich stojí voda. Na druhou stranu, pokud odjíždím na dovolenou, často jsou i 14 dní bez zalévání. Proto u mě doma přežijí, jen ty nejodolnější kousky.

A právě to mě přivedlo na myšlenku, že nejodolnější je plevel, tak proč to nezkusit s ním.
Když čtete tyto řádky, nejspíš si klepete na čelo, ale hned vám to vysvětlím... 

 
Má to několik výhod, plevelu je všude spousta, stačí se jenom pozorně dívat. Nejednou jsem zůstala u vytržení jak hezké a dekorativní lístky mají. Další výhodou je, že za pořízení takovéhle nádhery, nedáte ani korunu. Stačí se projít mezi paneláky, zahrady okolo hřišť... narazíte na ně prostě všude. V případě nezdaru, pak odumřelé torzo vyhodíte a vyrýpnete další.

  Jedinou nevýhodou je možná expanze do sousedních květináčů, například šlahouny nebo semeny. Proto je dobré udržovat rozumnou zválenost, mezi květináči:-) 

Můj první pokus byl Šťavel růžkatý (Oxalis corniculata). No řekněte, nevypadá hezky :-)